Historie o Macoše
Propast Macocha
Propast Macocha je více než 138 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu („Light hole“) v České republice a i ve střední Evropě. Horní část propasti je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky . První z nich byl vybudován v roce 1882 – je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.
Pohled do hlubin propasti Macocha
Propast Macocha, jež dostala jméno podle pověsti ze 17. století, vznikla zřícením stropu velké jeskyně. Proto také její dno částečně pokrývá suť, což jsou zbytky zborceného stropu. Dnem propasti protéká říčka Punkva, která napájí dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 metrů a je vidět shora. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami, takže není shora vidět, a jeho hloubka přesahuje 49 metrů (doposud nebylo dosaženo dna).
Dnem propasti Macocha protéká říčka Punkva. Ta vzniká soutokem celé řady ponorných zdrojnic, které protékají na území vápenců od severu a východu. Vody Punkvy se poprvé objevují na denním světle na dně Macochy. Zde v Dolním jezírku znovu mizí do podzemí a protékají Punkevními jeskyněmi . Celý komplex představuje několik desítek kilometrů jeskyní, z části protékaných podzemními vodami.
Propast Macocha – z historie výzkumů
V roce 1723 do propasti jako první sestoupil mnich minoritského kláštera Lazar Schopper, čímž byla zahájena dlouhá řada odvážných činů nadšenců i skutečných badatelů, kteří s nasazením vlastních životů odhalovali krok za krokem tajemství Macochy. Významným mezníkem byl rok 1856, kdy do propasti podnikl výpravu známý krasový badatel MUDr. Jindřich Wankel. V roce 1901 zahájil systematický průzkum Macochy K. Absolon. Výsledkem vědeckých výprav bylo detailní probádání samotné propasti i jeskyní na propast vázaných. Tyto práce vyvrcholily v roce 1914 zpřístupněním suché části Punkevních jeskyní. V letech 1920-1933 pak následovaly objevy vedoucí ke zpřístupnění vodních dómů na ponorné říčce Punkvě.
Zajímavé historické údaje
1663 |
první písemná zmínka – M. A. Vigsius |
1723 |
první ověřený sestup na dno – Lazarus Schopper |
1784 |
první vědecká expedice – Ing. Karel Rudzinsky |
1856-1909 |
významné sestupy: Dr. Jindřich Wankel, prof. Karel Absolon |
1909 |
osvětlení a zpřístupnění Punkevních jeskyní pro veřejnost |
1914 |
propojení Pustého žlebu s propastí Macocha tzv. suchou cestou |
1933 |
zahájení plavby na lodičkách s elektrickým pohonem |
1956 |
Moravský kras vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí |
1996 |
poslední rekonstrukce prohlídkové trasy Punkevních jeskyní |
Osobnost – MUDr. Jindřich Wankel – 1821-1897
MUDr. Jindřich Wankel byl významnou osobností moravské archeologie 2. poloviny 19. století. V 50. a 60. letech 19. století letech zmapoval řadu jeskyní Moravského krasu (Býčí skála, Pekárna aj.). V roce 1856 provedl průzkum propasti Macocha. Svými výzkumy položil základy moravské paleontologie a zachránil mnoho cenných nálezů. V roce 1850 v Blansku k tomuto účelu založil 1. kenozoické laboratorium na světě, v němž sestavil první kostru jeskynního medvěda
Osobnost – Prof. Dr. Karel Absolon – 1877-1960
Prof. Karel Absolon byl vnukem MUDr. Jindřicha Wankela. V roce 1909 objevil nové rozsáhlé prostory v jeskyni Kateřinské a prokopal se do prvních krápníkových dómů Punkevních jeskyní. Zkušenosti popsal ve výpravné monografii nazvané Kras moravský. V roce 1926 byl jmenován mimořádným profesorem a následujícího roku pak řádným profesorem Univerzity Karlovy. Zároveň řídil podzemní práce v Punkevních jeskyních. Vzhledem jeho mimořádným organizačním schopnostem byla Macocha 1.7.1933 otevřena veřejnosti vodní cestou.
Propast Macocha součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice
Amatérská jeskyně leží v severní části Moravského krasu a je nejdelším jeskyním systémem v České republice – téměř 35 km. Jeskyně je tvořena Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi, jeskyní Novou Rasovnou s propadáním Bílé vody, jeskyněmi Piková dáma, Spirálka, C 13, Starou a Novou Amatérskou jeskyní, propastí Macochou a ve vývěrové části pak Punkevními jeskyněmi .